निन्दन्ति नीति निपुणाः यदि वा स्तुवन्ति
लक्ष्मीः समाविशतु गच्छतु वा यधॆष्टम्।
अद्यैव वा मरणमस्तु युगान्तरॆव
न्यायात् पथः प्रविचलन्ति पथं न धीराः॥
अस्मिन् सुभाषितॆ सुभाषित कारः धीराणान् व्यवहारान् वर्णितवान् अस्ति। धीराः सर्वदा अपि न्यायॆण मार्गॆण ऎव चलन्ति। तॆषां व्यवहारं द्रुष्ट्वा कॆचन निन्दन्तु। अथवा अन्यॆ कॆचन श्लाघनं वा कुर्वन्तु। तथा अपि तॆ विचलिताः न भवन्ति। तॆषां तादृश व्यवहारॆण यथॆष्टं धन संपादनं भवतु अधवा विद्यमानं धनं अपि नष्टं भवतु नाम। तथा अपि तॆ विचलिताः न भवन्ति। तादृश व्यवहारॆण तॆषां अद्यैव मरणं भवतु अधवा युगान्तरॆव मरणं भवतु तद्विषयॆपि तॆ चिन्तिता न भवन्ति। कदा अपि तॆ न्याय्यात् मार्गात् ऎकम् पदम् अपि न विचलन्ति। धीराणां वैशिष्ट्यं ऎतत्।
nindanti nIti nipuNAH yadi vA stuvanti
lakShmIH samAviSatu gacCatu vA yadhEShTam|
adyaiva vA maraNamastu yugAntarEva
nyAyAt pathaH pravicalanti pathaM na dhIrAH||
asmin suBAShitE suBAShita kAraH dhIrANAn vyavahArAn varNitavAn asti| dhIrAH sarvadA api nyayENa mArgENa Eva calanti| tEShAM vyavahAraM druShTvA kEcana nindantu| athavA anyE kEcana SlAGanaM vA kurvantu| tathA api tE vicalitAH na Bavanti| tEShAM tAdRuSa vyavahArENa yathEShTaM dhana saMpAdanaM Bavatu adhavA vidyamAnaM dhanaM api naShTaM Bavatu nAma| tathA api tE vicalitAH na Bavanti| tAdRuSa vyavahArENa tEShAM adyaiva maraNaM Bavatu adhavA yugAntarEva maraNaM Bavatu tadviShayEpi tE cintitA na Bavanti| kadA api tE nyAyyAt mArgAt Ekam padam api na vicalanti| dhIrANAM vaiSiShTyaM Etat|
English Translation to the Sanskrit explanation:
In these words of wisdom the writer is glorifying the attitude of brave and steadfast people.  Steadfast people always walk only on the righteous path.  Looking at their day to day dealings some may criticize them, and some others may praise them but they do not get disturbed by these words of abuses and prises.  They may earn good amount of money while walking on the righteous path, or they may lose what ever little money they already poses, even then they do not sway away from their chosen path.  While doing what they really wanted to do, they may attain death today or they may die after thousand years but they do not get disturbed by the thought of death… This is the attitude of brave and steadfast people. 
నిన్దన్తి నీతి నిపుణాః యది వా స్తువన్తి
లక్ష్మీః సమావిశతు గచ్ఛతు వా యధెష్టమ్|
అద్యైవ వా మరణమస్తు యుగాన్తరెవ
న్యాయాత్ పథః ప్రవిచలన్తి పథం న ధీరాః||
అస్మిన్ సుభాషితె సుభాషిత కారః ధీరాణాన్ వ్యవహారాన్ వర్ణితవాన్ అస్తి| ధీరాః సర్వదా అపి న్యాయేణ మార్గేణ ఏవ చలన్తి| తెషాం వ్యవహారం ద్రుష్ట్వా కెచన నిన్దన్తు| అథవా అన్యె కేచన శ్లాఘనం వా కుర్వన్తు| తథా అపి తే విచలితాః న భవన్తి| తేషాం తాదృశ వ్యవహారేణ యథేష్టం ధన సంపాదనం భవతు అధవా విద్యమానం ధనం అపి నష్టం భవతు నామ| తథా అపి తే విచలితాః న భవన్తి| తాదృశ వ్యవహారెణ తేషాం అద్యైవ మరణం భవతు అధవా యుగాన్తరేవ మరణం భవతు తద్విషయేపి తే చిన్తితా న భవన్తి| కదా అపి తే న్యాయ్యాత్ మార్గాత్ ఏకమ్ పదమ్ అపి న విచలన్తి| ధీరాణాం వైశిష్ట్యం ఏతత్|
ఈ సుభాషితంలో సుభాషితకారుడు ధీరుల పద్ధతి గురించి పొగుడుతున్నాడు.  ధీరులు ఎల్లప్పుడూ న్యాయ మార్గంలోనే సంచరిస్తారు.  వాళ్ల వ్యవహారాలను చూసి కొంతమంది విమర్శిస్తారు, మరి కొంతమంది పొగుడుతారు. ఐనాకూడా వాళ్లు ఈ నిందాస్తుతులవల్ల చలించరు.  వాళ్లు ఎన్నుకున్న మార్గంలో వాళ్లు ధనం సంపాదించవచ్చు, లేదా ఆ ఉన్న కొద్ది ధనం గూడా తిరుక్షవరంమై నష్టపోవచ్చు.. అయినాకూడా వాళ్లు చలించరు తాము ఎన్నుకున్న మార్గాన్నుండి తప్పుకోరు.  వాళ్లకు ఇవాళ మరణం రావచ్చు లేదా వాళ్లు యుగాంతం వరకు బ్రతకచ్చు… కానీ వాళ్లు లెక్క చెయ్యరు.  ఇదీ ధీరుల పద్ధతి…
Sardar Vallabbhai Patel and Mahatma Gandh