यदा किंचिज्ञॊहं गज इव मदांधः समभवम्
तदा सर्वज्ञॊस्मीत्यबव दव लिप्तं मम मनः।
यदा किंचित् किंचित् बुधजन सकाशा दवगतम्
तदा मूर्खॆस्मीति ज्वर इव मदॊमॆ व्यपगतः॥
-भर्त्रुहरि
ऎषः स्लॊकः भर्त्रुहरॆः अत्यन्तम् प्रसिद्ध्ः अस्ति। ऎतस्मिन् सुभाषितॆ विद्यायाः परिणामः यदि ऎकः किंचित् जानाति तस्त्य कदम् मदः भवति इति। यदा सः किन्तिच् पूर्णति ऎव ज्ञानम् संपादयति तदा तस्य मदं कदा व्यपगच्छति इति बहु सम्यक् वर्णितं अस्ति।
ऎतस्मिन् स्लॊकॆ ऎकः सहृदयः स्मात्मावलॊकनम् करॊति। तदा मम गजस्य इव मद्ः आसीत्। अहं सर्वज्ञ्नः मम समानः कॊपि नास्ति  इति ताद्रुशः भावः आसीत्। परन्तु यदा किन्चित् किन्चित् सज्जनानाम् सकासात् सहवासात् विचारान् ज्ञातवान् तदा सत्य विचारः ज्ञातः। ज्ञातस्य अपॆक्षया ज्ञातव्यमॆव बहु अस्तीति ज्ञातवान्। तदा ज्वरः इव मम मदः व्यपगतः। ऎवं अत्र सहृदयः चिन्तयति।
yadA kiMcij~jOhaM gaja iva madAMdhaH samaBavam
tadA sarvaj~jOsmItyabava dava liptaM mama manaH|
yadA kiMcit kiMcit budhajana sakASA davagatam
tadA mUrKEsmIti jvara iva madOmE vyapagataH||
-Bartruhari
EShaH slOkaH BartruharEH atyantam prasiddhH asti| Etasmin suBAShitE vidyAyAH pariNAmaH yadi EkaH kiMcit jAnAti tastya kadam madaH Bavati iti| yadA saH kintic pUrNati Eva j~jAnam saMpAdayati tadA tasya madaM kadA vyapagacCati iti bahu samyak varNitaM asti|
Etasmin slOkE EkaH sahRudayaH smAtmAvalOkanam karOti| tadA mama gajasya iva madH AsIt| ahaM sarvaj~jnaH mama samAnaH kOpi nAsti  iti tAdruSaH BAvaH AsIt| parantu yadA kincit kincit sajjanAnAm sakAsAt sahavAsAt vicArAn j~jAtavAn tadA satya vicAraH j~jAtaH| j~jAtasya apEkShayA j~jAtavyamEva bahu astIti j~jAtavAn| tadA jvaraH iva mama madaH vyapagataH| EvaM atra sahRudayaH cintayati|
English Translation:
People who are ignorant consider themselves as intelligent and become proud. Bhartrihari says that when I was ignorant I had become a like an intoxicated elephant, a person who thinks that he is omniscient, but when I came in the company of the intelligent, I realized I am an idiot.
English Explanation: (Translation of Sanskrit Explanation)
This saying of Bhartruhari is quite well known. In this statement of wisdom, “how a person, when knows a little knowledge, becomes arrogant and when he acquires full knowledge, how his arrogance goes away from him” is very well explained.
In this saying a knowledgeable person is doing self-introspection. Thinking that I know everything, I had become arrogant like an Elephant.  I thought there is no one equal to me in knowledge.  But when I got in to the company of knowledgeable intelligent people, I started knowing that I know nothing and there is a lot to know than what I really know! I realized had been an arrogant idiot.  My arrogance left me like a fever and I am cured of my ignorance.
యదా కించిజ్ఞొహం గజ ఇవ మదాంధః సమభవమ్
తదా సర్వజ్ఞొస్మీత్యభవ దవ లిప్తం మమ మనః|
యదా కించిత్ కించిత్ బుధజన సకాశా దవగతమ్
తదా మూర్ఖెస్మీతి జ్వర ఇవ మదొమె వ్యపగతః||
-భర్త్రుహరి
ఏషః శ్లోకః భర్త్రుహరెః అత్యన్తమ్ ప్రసిద్ధః అస్తి| ఎతస్మిన్ సుభాషితె విద్యాయాః పరిణామః యది ఎకః కించిత్ జానాతి తస్త్య కదమ్ మదః భవతి ఇతి| యదా సః కిన్తిచ్ పూర్ణతి ఎవ జ్ఞానమ్ సంపాదయతి తదా తస్య మదం కదా వ్యపగచ్ఛతి ఇతి బహు సమ్యక్ వర్ణితం అస్తి|
ఎతస్మిన్ స్లొకె ఎకః సహృదయః స్మాత్మావలొకనమ్ కరొతి| తదా మమ గజస్య ఇవ మద్ః ఆసీత్| అహం సర్వజ్ఞ్నః మమ సమానః కొపి నాస్తి  ఇతి తాద్రుశః భావః ఆసీత్| పరన్తు యదా కిన్చిత్ కిన్చిత్ సజ్జనానామ్ సకాసాత్ సహవాసాత్ విచారాన్ జ్ఞాతవాన్ తదా సత్య విచారః జ్ఞాతః| జ్ఞాతస్య అపెక్షయా జ్ఞాతవ్యమెవ బహు అస్తీతి జ్ఞాతవాన్| తదా జ్వరః ఇవ మమ మదః వ్యపగతః| ఎవం అత్ర సహృదయః చిన్తయతి|
తెలుగులో అర్ధం:
నాకు మిడిమిడి జ్ఞానం ఉన్నప్పుడు ’నాకు ఎంతో తెలుసు, నాతో సరిసమానమైన జ్ఞానం ఉన్నవాళ్లు ఈ ప్రపంచంలోనే లేరు’ అని నాకు ఒక ఏనుగుకు ఉన్నంత మదం ఉండేది.  కానీ మెల్లగా నాకు నిజమైన పండితులతో సహవాసం ఏర్పడింది… వాళ్ల సహవాసంతో నాకు తెలిసివచ్చినదేంటంటే – ’నాకు ఏమీ తెలియదని — అన్నీ తెలుసు అనుకునే ఒక మూర్ఖుడిని’ అని!  నాకు తెలియనిది ఈ ప్రపంచంలో ఎంతో వుందని అర్ధమైన  తర్వాద నా మదం జ్వరంలాగా దిగిపోయింది…